Hugo Grotius

Hugo Grotius, také známý jako Huig de Groot a Hugo de Groot (10. dubna 1583, Delft28. srpna 1645, Rostock), byl holandský humanista, diplomat, právník, teolog, státník, básník, dramatik a představitel školy přirozeného práva. Byl také filozofem, křesťanským apologetem a jedním z prvních představitelů politické geografie.

Byl to výjimečný člověk (číst uměl ve dvou letech a doktorát z práva získal v patnácti). V roce 1613 se stal radním v Rotterdamu, přijal arminianismus a po Arminiově smrti se stal vůdcem této křesťanské skupiny. Když se roku 1618 postavil proti oranžskému princi Mořici Nasavskému, byl na doživotí uvězněn. V roce 1620 se mu podařilo uprchnout k francouzskému dvoru a v letech 16341645 byl v Paříži švédským velvyslancem.

V právních otázkách kritizoval humanisty, kterým vyčítal jmenovitě to, že vyzdvihovali dokonalost klasického římského práva a většinou mu připisovali až „úroveň nepsaného rozumu a spravedlnosti“ ''(scripta ratio et iustitia)''. Dokonalé a spravedlivé právo je možné podle Grotia odvodit jen z rozumu a lidské přirozenosti.

Ve své knize ''Mare Liberum'' (1609) se zabýval otázkou politického členění moře a zastával názor, že ''„širé moře patří všem.“'' Získáno z Wikipedie
Zobrazuji výsledky 1 - 4 z 4 pro vyhledávání 'Grotius, Hugo', doba hledání: 0,04 s. Upřesnit hledání
  1. 1
    Autor Grotius, Hugo
    Vydáno 1650
    Signatura: Thang / 0200
    Kniha
  2. 2
  3. 3
    Signatura: Thang / 0181
    Kniha
  4. 4
Vyhledávací nástroje: RSS Poslat e-mailem